23. dubna 2019

NS Rozhlédni se, člověče

Trasa výletu: Úholičky u Prahy - Levý Hradec (NS Rozhlédni se, člověče)
Celková délka trasy: cca 8 km
Terén: většinou kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ne
Vhodné pro kola/odrážedla:ne

Do Úholiček se dostanete snadno autem, autobusem i vlakem. My zvolili třetí možnost s odjezdem z Masarykova nádraží. Cesta trvá zhruba 25 minut a hned u nádraží se lze napojit na naučnou stezku "Rozhlédni se, člověče". Přímo pod zastávkou je 4. stanoviště, což nám ale vůbec nevadilo.

Stezka chvíli vede obcí po chodníku, nicméně celkem rychle se stáčí do lesa. Tady je potřeba se připravit na stoupání do kopce (konec konců nějak se na ty  rozhlady a výhledy dojít musí).


Zhruba v polovině kopce je odbočka na Podmoráňskou vyhlídku. Chvíli jsme váhali, zda cestu tam a zpět absolvujeme, ale Tobiáš nakonec rozhodl, že ano. Cesta se ke konci se zužuje na stezku tak akorát pro jednoho, ale i s držením za ruku se dá v pohodě absolvovat. Samotná vyhlídka na Vltavu a Řež je krásná a určitě stojí za to si k ní dojít.


Z vyhlídky vede jen jedna cesta zpět a lze tedy bez obcházení pokračovat ve stoupání. Příjemné je, že se jde víceméně lesem, takže i za slunného počasí člověk zůstane ve stínu. Vrcholu kopce si moc neužijete - jsou zde traviny a stromy. A následuje klesání. Tady je potřeba dávat pozor - kopec je opravdu strmý. Naštěstí je zde natažené lano, kterého se lze přidržovat. Bohužel na posledním úseku je uvolněné, takže je to o chlup náročnější, ale zvládnout se to dá (dokonce i s batohem na zádech a dítětem v náručí).


Údolím teče potok, ten se ale, k naší lítosti jen přejde. Dřevěná šipka (přesně tak je naučná stezka značená, byť místy opravdu sporadicky) vede opět směrem nahoru. Vyšlápnete tedy do dalšího kopce. To byl moment, kdy už toho Tobiáš měl opravdu dost a šel do nosítka.

Zhruba po půl kilometru narazíte na obří houpačku - jednu z atrakcí, na které jsem se po cestě moc těšila. Houpat se mohou dospělí i děti. U malých dětí je potřeba mít jistotu, že se udrží. My jsme si "létání" vyzkoušeli v podání jednou já a jednou muž, Tobiáš tedy prubnul i místní klouzačku. Od hřiště už se jde jen z kopce dolů do samotných Úholiček.


Na oběd jsme zastavili v restauraci Na statku, která již měla otevřenou přední i zadní zahrádku. My ale nakonec zůstali uvnitř. Restaurace má v nabídce denní menu za přijatelné ceny. V době naší návštěvy měli také speciální velikonoční menu. Za oběd pro dva dospělé (a dítě, které si vymyslelo těstoviny, aby je pak odmítalo sníst) včetně pití jsme dali zhruba 400 Kč. Restaurace byla čistá, obsluha velmi příjemná. Na dámských toaletách byl k dispozici přebalovací pult i dva nočníky. Na webu je uvedený také dětský koutek, ale ten jsme nestihli vyzkoušet.

Kousek od restaurace je otevřený malý obchod, kde se dají doplnit zásoby tekutin a pochutin.

Druhá část naučné stezky je poněkud jednodušší a většinou po rovině. Hned na začátku stezka vede kolem dětského hřiště Švestkovna. My ale nezastavovali, protože jsme chtěli v rozumném čase dojít až do Levého Hradce.

Vynechali jsme také odbočku na vyhlídku Stříbrník, přes kterou si můžete cestu zkrátit a vrátit se po ní zpět na nádraží v Úholičkách. Pokud se ale, jako my, rozhodnete jít dál, dostanete se až k hradišti Řivnáč a stejnojmenné vyhlídce. Na tu jsme ale také nešli (dopředu jsem se dívala na fotky a nepřišla mi až tak pěkná, že by stála za to).


U Řivnáče naučná stezka končí, a proto jsme se plynule napojili na žlutou/zelenou turistickou trasu a po ní došli až do Levého Hradce. U autobusové zastávky se tyto dvě trasy rozdělují. My si ještě zašli po zelené ke kostelu sv. Klimenta, kolem něhož vede další naučná stezka seznamující s historií hradiště Levý Hradec a archeologickým průzkumem, který zde probíhal.


Na železniční stanici Roztoky - Žalov vede od již zmiňované autobusové zastávky žlutá turistická cesta a jde se jen a jen z kopce dolů. 'Budete-li mít štětí jako my, přijede vám vlak na minutu přesně s posledním krokem na nástupiště a za 20 minut budete zpět v centru Prahy.